klement gottwald
24. 4. 2007
Klement Gottwald se narodil 23.11.1896 v Dědicích, byl synem chudé zemědělské dělnice. Vyučil se ve Vídni truhlářem. V letech 1915-18 byl vojákem rakousko-uherské armády. V létě 1918 z armády Gottwald dezertoval a po 28.říjnu 1918 dva roky sloužil v Československé armádě.
Od roku 1926 pracoval na pražském sekretariátu KSČ, předtím byl funkcionářem komunistické strany na Slovensku. V české KSČ nesouhlasil s jejím vedením a spolu s dalšími stejně smýšlejícími se dostal na V.sjezdu KSČ v únoru 1929 do vedení strany (bylo mu teprve dvacet tři let). Gottwald byl tehdy zvolen generálním tajemníkem.
Gottwald byl v tvrdé opozici vůči tehdejší československé vládě a Československo jako stát považoval za výplod imperialistické světové války. KSČ Gottwald a jeho příznivci formovali v duchu sovětské zahraniční politiky. 21.prosince 1929 dokonce Gottwald vystoupil na půdě poslanecké sněmovny Národního shromáždění s projevem, který mimo jiné obsahoval věty: "A my jsme stranou československého proletariátu a naším nejvyšším štábem je skutečně Moskva. A my se chodíme do Moskvy učit, víte co? My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutit krk. A vy víte, že ruští bolševici jsou v tom mistry... Přejde vás smích!". Tehdejší demokratické strany v čele s Masarykem považovaly Gottwaldovy stoupence za šiřitele fašismu.
Po vypuknutí druhé světové války v listopadu 1939 Klement Gottwald emigroval do Sovětského svazu. Celou válku se držel na straně SSSR, nejprve jako Hitlerův spojenec a pak jako jeho nepřítel. Gottwald si uvědomoval šanci, kterou mu válka připravila a připravoval si půdu pro pozdější převzetí moci v Československu. Dost mu k tomu pomohlo i to, že Beneš o poválečném uspořádání vyjednával spíše s SSSR a Stalinem než se západními mocnostmi (Beneš západu po Mnichovské zradě příliš nevěřil). Gottwald si ale z Benešova velvyslance v Moskvě Fierlingera učinil svého donašeče a "trojského koně" mezi sociálními demokraty. Zajistil si i budoucího "nepolitického" ministra národní obrany Ludvíka Svobodu. V něm čeští komunisté v sovětské emigraci shledali vhodného muže ke "spojeni československé vojenské slávy s velkou věci Sovětského svazu".
V prosinci 1943 se Gottwald dohodl s Benešem na sjednocení domácího a zahraničního protinacistického odboje. Národní fronta a Košický vládní program byl z velké míry Gottwaldovo dílo a usnadnil Gottwaldovi později snadnější převzetí moci.
Po válce se Gottwald vrátil do Prahy 10.května 1945 jako místopředseda vlády a předseda Národní fronty. V poválečných volbách 26.května 1946 komunisté zvítězili a 2.července se Klement Gottwald stal předsedou vlády.
V letech 1945 až 1947 se Gottwald stylizoval do role rozvážného státníka a budovatele republiky. Uklidňoval rolníky, že "u nás kolchozy nebudou", živnostníkům sliboval jistoty pro jejich podnikání. Zároveň už od léta 1945 nechal budovat své agentury v nekomunistických stranách. Z jemu nejvěrnějších komunistů byl budován bezpečnostní aparát, který na partnery v Národní frontě sbíral kdejakou informaci, aby je později mohl zavřít do kriminálů. Gottwaldovi lidé ovládli jednotné odbory i jednotnou organizaci mládeže.
Na podzim 1947 měl již Gottwald dost moci, držel pod palcem armádu a ostatní bezpečnostní složky a stále byl velmi populární politik. Nyní si již ale opoziční politikové nebezpečí uvědomovali ale zmohli se jen na chabý odpor ve formě demise dvanácti ministrů vlády v únoru 1948. Prezident Beneš jejich demisi přijal a vytvořením nové vlády pověřil Gottwalda. Jeho vláda sepsala novou komunisticky orientovanou ústavu (Ústava 9. května), kterou ale Beneš odmítl podepsat. Beneš¨byl již ale na pokraji sil a o měsíc později, 7.června roku 1948 abdikoval. Gottwald se prezidentského úřadu chopil 14.června 1948.
Po Gottwaldově nástupu zavládla v Československu totalita a v zemi začali rozhodovat o všem důležitém sovětští poradci. Mimo jiné radili při násilné kolektivizaci zemědělství, v tom jak si zajistit poslušnost budoucích generací štěpováním správné výchovy již ve školství i v tom jaký průmysl by mělo Československo mít. Nejdůležitější pro ně ale byla armáda a bezpečnostní složky. Pomocí vykonstruovaných procesů bylo posláno na smrt více než 200 lidí a přes 100 000 lidí bylo odsouzeno k mnohaletým trestům vězení. Nakonec Gottwald poslal na šibenici i jedenáct ze svých nejbližších předních komunistických funkcionářů v čele s R.Slánským.
Klement Gottwald zemřel brzy po návratu ze Stalinova pohřbu 14.3.1953 v Praze. Bezprostřední příčinou smrti byla prasklá výduť srdeční aorty. Na post prezidenta nastoupil po Gottwaldovi Antonín Zápotocký.
Od roku 1926 pracoval na pražském sekretariátu KSČ, předtím byl funkcionářem komunistické strany na Slovensku. V české KSČ nesouhlasil s jejím vedením a spolu s dalšími stejně smýšlejícími se dostal na V.sjezdu KSČ v únoru 1929 do vedení strany (bylo mu teprve dvacet tři let). Gottwald byl tehdy zvolen generálním tajemníkem.
Gottwald byl v tvrdé opozici vůči tehdejší československé vládě a Československo jako stát považoval za výplod imperialistické světové války. KSČ Gottwald a jeho příznivci formovali v duchu sovětské zahraniční politiky. 21.prosince 1929 dokonce Gottwald vystoupil na půdě poslanecké sněmovny Národního shromáždění s projevem, který mimo jiné obsahoval věty: "A my jsme stranou československého proletariátu a naším nejvyšším štábem je skutečně Moskva. A my se chodíme do Moskvy učit, víte co? My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutit krk. A vy víte, že ruští bolševici jsou v tom mistry... Přejde vás smích!". Tehdejší demokratické strany v čele s Masarykem považovaly Gottwaldovy stoupence za šiřitele fašismu.
Naši prezidenti:
Masaryk | 1918-1935 |
Beneš | 1935-1938 |
Hácha | 1938-1945 |
Beneš | 1945-1948 |
Gottwald | 1948-1953 |
Zápotocký | 1953-1957 |
Novotný | 1957-1968 |
Svoboda | 1968-1975 |
Husák | 1975-1989 |
Havel | 1989-2003 |
Klaus | 2003- |
Po vypuknutí druhé světové války v listopadu 1939 Klement Gottwald emigroval do Sovětského svazu. Celou válku se držel na straně SSSR, nejprve jako Hitlerův spojenec a pak jako jeho nepřítel. Gottwald si uvědomoval šanci, kterou mu válka připravila a připravoval si půdu pro pozdější převzetí moci v Československu. Dost mu k tomu pomohlo i to, že Beneš o poválečném uspořádání vyjednával spíše s SSSR a Stalinem než se západními mocnostmi (Beneš západu po Mnichovské zradě příliš nevěřil). Gottwald si ale z Benešova velvyslance v Moskvě Fierlingera učinil svého donašeče a "trojského koně" mezi sociálními demokraty. Zajistil si i budoucího "nepolitického" ministra národní obrany Ludvíka Svobodu. V něm čeští komunisté v sovětské emigraci shledali vhodného muže ke "spojeni československé vojenské slávy s velkou věci Sovětského svazu".
V prosinci 1943 se Gottwald dohodl s Benešem na sjednocení domácího a zahraničního protinacistického odboje. Národní fronta a Košický vládní program byl z velké míry Gottwaldovo dílo a usnadnil Gottwaldovi později snadnější převzetí moci.
Po válce se Gottwald vrátil do Prahy 10.května 1945 jako místopředseda vlády a předseda Národní fronty. V poválečných volbách 26.května 1946 komunisté zvítězili a 2.července se Klement Gottwald stal předsedou vlády.
V letech 1945 až 1947 se Gottwald stylizoval do role rozvážného státníka a budovatele republiky. Uklidňoval rolníky, že "u nás kolchozy nebudou", živnostníkům sliboval jistoty pro jejich podnikání. Zároveň už od léta 1945 nechal budovat své agentury v nekomunistických stranách. Z jemu nejvěrnějších komunistů byl budován bezpečnostní aparát, který na partnery v Národní frontě sbíral kdejakou informaci, aby je později mohl zavřít do kriminálů. Gottwaldovi lidé ovládli jednotné odbory i jednotnou organizaci mládeže.
Na podzim 1947 měl již Gottwald dost moci, držel pod palcem armádu a ostatní bezpečnostní složky a stále byl velmi populární politik. Nyní si již ale opoziční politikové nebezpečí uvědomovali ale zmohli se jen na chabý odpor ve formě demise dvanácti ministrů vlády v únoru 1948. Prezident Beneš jejich demisi přijal a vytvořením nové vlády pověřil Gottwalda. Jeho vláda sepsala novou komunisticky orientovanou ústavu (Ústava 9. května), kterou ale Beneš odmítl podepsat. Beneš¨byl již ale na pokraji sil a o měsíc později, 7.června roku 1948 abdikoval. Gottwald se prezidentského úřadu chopil 14.června 1948.
Po Gottwaldově nástupu zavládla v Československu totalita a v zemi začali rozhodovat o všem důležitém sovětští poradci. Mimo jiné radili při násilné kolektivizaci zemědělství, v tom jak si zajistit poslušnost budoucích generací štěpováním správné výchovy již ve školství i v tom jaký průmysl by mělo Československo mít. Nejdůležitější pro ně ale byla armáda a bezpečnostní složky. Pomocí vykonstruovaných procesů bylo posláno na smrt více než 200 lidí a přes 100 000 lidí bylo odsouzeno k mnohaletým trestům vězení. Nakonec Gottwald poslal na šibenici i jedenáct ze svých nejbližších předních komunistických funkcionářů v čele s R.Slánským.
Klement Gottwald zemřel brzy po návratu ze Stalinova pohřbu 14.3.1953 v Praze. Bezprostřední příčinou smrti byla prasklá výduť srdeční aorty. Na post prezidenta nastoupil po Gottwaldovi Antonín Zápotocký.
gfdhdfh
(hfghfg, 29. 11. 2007 9:30)